Xu Wenli, Čína

Sü Wen-li, Čína

Sü Wen-li, Čína

Xu Wenli (Sü Wen-li) byl 21. prosince 1998 odsouzen ke třinácti letům vězení na základě obvinění z organizování a plánování „podvracení státní moci“. AI jeho propuštění, které je s největší pravděpodobností výsledkem mezinárodního tlaku veřejnosti a lidskoprávních organizací, vítá – disident byl zadržen pouze za nenásilné uplatnění svého práva na svobodu projevu a sdružování. Z uplynulých jedenadvaceti let strávil Sü Wen-li více než šestnáct ve vězení.

Na případ čínského disidenta dlouhodobě poukazovala řada organizací obhajující lidská práva. V rámci Amnesty International tohoto vězně svědomí adoptovalo deset skupin AI z celého světa – mimo Brno šlo o skupiny v Belgii, Francii, Německu, Japonsku, Sierra Leone, Švédsku, Velké Británii a dvě skupiny v Kanadě. Brněnští aktivisté, kteří se případu začali věnovat v listopadu roku 2000, iniciovali mimo jiné odeslání otevřeného dopisu čínským představitelům, k němuž se připojilo zhruba dva tisíce signatářů, mezi nimi například Tomáš Halík, Karel Schwarzenberg, Ivan Havel nebo Svatopluk Karásek. Tento dopis, jehož cílem bylo posílit mezinárodní tlak na čínské úřady, byl odeslán v červnu loňského roku.

„V rámci kampaně jsme vydali i leták obsahující jak informace o případu tohoto vězně svědomí, tak návod, jak se zapojit do kampaně za jeho propuštění. Kromě toho jsme se snažili maximálně zapojit veřejnost – distribuovali jsme také pohlednice s portrétem Sü Wen-liho a předtištěným textem a adresou, a tak každý mohl snadným způsobem vyjádřit svůj nesouhlas s postupem čínských úřadů,“ vysvětluje aktivista brněnské skupiny AI Ľubomír Majerčík.

Sü Wen-li byl podle AI odsouzen po nespravedlivém soudu, aniž sám použil nebo obhajoval násilí. „Z těchto důvodů jsme během kampaně požadovali jeho okamžité a bezpodmínečné propuštění. Odsouzení a věznění bylo v rozporu s články 2, 19 a 20 Všeobecné deklarace lidských práv, s články 19 a 22 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a s články 34 a 41 ústavy Čínské lidové republiky, která každému čínskému občanovi zaručuje svobodu slova, tisku, shromažďování, sdružování a účasti na demonstracích a také právo vyjádřit se k činnosti jakéhokoliv státního orgánu či jednotlivých politiků,“ upozorňuje Majerčík.

Xu Wenli je na svobodě! (24. 12. 2002)

Po propuštění Xu Wenli opustil Čínu a odjel do Spojených států, aby se tam setkal s manželkou a dcerou. Brněnská skupina mu poslala dopis, ve kterém aktivisté vyjádřili radost nad jeho propuštěním.